Systém Doré

O významu systému Doré III.

 

Za přijatelné kompromisní východisko z těchto problémů považujeme postup, který jsme vypracovali. Ten popisuje objekty a jevy řadou výroků složených ze standardizovaných pojmů, které jsou vybírány z několika struktur deskriptorů (objekt, místo, čas, osoba…). Deskriptory jsou stromově uspořádány a je možné je doplňovat a modifikovat dle vznikajících potřeb. Výroky řadíme za sebe tak, jak to vyžaduje popis objektu či jevu. Pro popis jednoho objektu můžeme použít libovolné množství výroků.

Stromová struktura nám přináší mnoho výhod:

• Umístění pojmu ve struktuře je kontextové. To vylučuje nejednoznačnosti přirozeného jazyka. Pojem oko, který je umístěn v části struktury popisující anatomii bude jistě orgán zraku, zatímco tentýž pojem, ale umístěný mezi strojními součástmi orgánem zraku nebude.

• Stromová struktura je hierarchická. To znamená, že definuje nadřazenost a podřazenost pojmů. Dokáže tedy najít zmiňovaný krumlovský zámek, protože ví, že krumlovsko je pojem podřazený pojmu Jižní Čechy.

• Stromová struktura je pro uživatele snadno pochopitelná. Je analogií strukturovaného textu, rodokmenu, struktury adresářů v počítači atd.

• Stromová struktura je praktická. Nahrazuje dlouhé nepřehledné seznamy vizuálně členěným „pavoukem“, ve kterém jsou významově podobné pojmy vždy blízko sebe.

• Stromová struktura umožňuje přirozené rozšiřování deskriptorů o další pojmy i v mnohouživatelském prostředí systému. Vylučuje duplicity pojmů a jasně určuje jejich vztahy a význam. „Kultivace“ struktury a pojmů může probíhat diskusí na uživatelské konferenci.

• Stromovou strukturu lze dobře popsat:
  • je složena z uzlů (nod)
  • má jediný kořenový uzel (root)
  • každý uzel může mít libovolný počet podřazených uzlů - potomků
  • každý uzel, s výjimkou kořenového, má svého rodiče
  • uzlům, které mají stejného rodiče říkáme sourozenci

Místo dlouhého rozkladu však asi lépe poslouží malý příklad:

• Universum (kořenový uzel)
  • Objekt
    • Artefakt (uzel Artefakt je potomek uzlu Objekt a rodič uzlu Zobrazení)
      • Zobrazení (uzel Zobrazení je potomek uzlu Artefakt a rodič uzlu Technika)
        • Technika (uzel Technika je rodič uzlu grafika a prarodič uzlu Dřevořez)
          • Malba (uzel)
            • Grafika (uzel)
              • Suchá jehla (uzel Suchá jehla je sourozenec uzlu Dřevořez)
              • Dřevořez (uzel Dřevořez je sourozenec uzlu Suchá jehla)

    Posloupnost uzlů Objekt/Artefakt/Zobrazení/Technika/Dřevořez vytváří větev stromové struktury. Ta jednoznačně určuje cestu od kořenového uzlu k cílovému.

Pojem vystupuje v definované roli (osoba: autor, majitel, donátor, objevitel…). Kontejner jednoho sbírkového předmětu může být popsán libovolným počtem pojmů v nejrůznějších rolích (sbírkový předmět, zobrazený objekt…).

Deskriptory může uživatel rozšiřovat dle svých aktuálních potřeb. Protože celá struktura deskriptorů a rolí je sdílena on-line, je zajištěna synchronizace a kompatibilita celého systému.

Správná struktura pojmů popisujících sbírky je velmi důležitá pro intuitivní pochopení práce se systémem. Je zřejmé, že pokud zavedeme svévolné, nepřirozené struktury, nebudou uživatelé schopni v nich hledat a dále je rozvíjet. Proto se musíme snažit, aby zaváděné struktury odpovídaly současným konvečním vědeckým systémům (např. Liné). Struktura pojmů potom může sloužit jako specifický „výkladový slovník“.

Na rozdíl od obvyklých vědeckých postupů, které pouze zatřídí objekt zkoumání do zavedené struktury jsou naše potřeby složitější. My chceme zachytit i další vztahy (spojení s místem, osobami, časové určení atd.) Proto kromě základního deskriptoru Objekt zavádíme další “pomocné“ deskriptory. Těmi v současnosti jsou: Místo, Čas, Osoba, Instituce, Událost. Každý deskriptor obsahuje ještě seznam rolí, ve kterých může vystupovat.

Zvláštní postavení v systému má skupina deskriptorů, které lze označit jako „Vlastnost“ (délka, barva, materiál…). Vlastnost musí být vždy použita s deskriptorem který popisuje, svou rolí a hodnotou (osoba: výška 1,82m).

Počet pomocných deskriptorů, vlastností a rolí není konečný. Předpokládáme, že další vyplynou z praktického používaní systému.

V mnoha případech si nejsme jisti hodnověrností informací, které k objektu máme. Současně však nechceme ani tyto méně věrohodné informace zanedbat, protože obohacují historii předmětu. Proto můžeme ke každé části popisu připojit „hodnocení věrohodnosti“, tedy upozornit budoucí badatele na nejasnosti.

Více deskriptorů charakterizuje předmět z více hledisek. To vede k podrobnějšímu popisu a umožňuje nám provádět složitější operace nad takto popsanými předměty. Obvykle také snižuje nároky na detailnost deskriptoru objekt.

Tím vzniká jednoduchý jazyk popisu sbírkových předmětů, který popisuje sbírkový objekt libovolným množstvím výroků. Ty mají tuto syntaxi:

Deskriptor (role), (vlastnost, (hodnota), (role)), (věrohodnost)

První výrok by měl popsat deskriptor „Objekt“ v roli „sbírkový předmět“. Potom můžeme postupně přidávat další výroky, a krok za krokem zpřesňovat popis předmětu. Souboru těchto výroků říkejme popis pomocí výroků.

Většina oborů má zavedenou metodiku verbálního popisu objektů, kterou jistě použijeme jako základ popisu. Systém Doré nám však umožňuje popis z pohledu dalších oborů. Proto bychom se měli snažit do popisu zahrnout všechny relevantní informace, které k objektu máme.

Popis předmětu potom může vypadat například takto:

Název: Mona Lisa
Alias: Gioconda
Anotace: Jakási šeredná ženská poněkud rozplizlých rysů, která se nějak divně šklebí, asi jí bolí břicho.
Sbírkový předmět: portrét
rozměr: výška 35 cm
rozměr: šířka 25,3 cm
technika: malba
materiál: olej na dřevě
Autor: Leonardo da Vinci
Zobrazená osoba: Dona Gioconda - pravděp.
Donátor: Francesco Gioco
Datum vzniku: 80-tá léta 15. stol.
Datum dokončení: 1518 - pravděpodobné

Vidíme tedy, že tímto syntakticky jednoduchým postupem můžeme popsat objekt způsobem, který se blíží zavedeným zvyklostem. Záleží jen na pečlivosti kurátora, zda doplní strukturu deskriptorů tak, aby pokryla veškeré jeho potřeby. Protože celá jejich struktura je sdílena on-line, je zajištěna synchronizace pojmů a kompatibilita celého systému.

Všimněme si, že takto popsaný objekt můžeme vyhledat dle mnoha různých hledisek (jméno objektu, zobrazená osoba, autor, období vzniku, technika…).

Text kurzívou byl zapsán z klávesnice. Vše ostatní bylo vloženo z deskriptorů. Pokud si tedy představíme, že deskriptory jsou zobrazeny v jiném jazyce (např. anglicky), vidíme, že popis dává smysl i v tomto jazyce, že došlo k „automatickému překladu“ většiny textu.